Celostní fyzioterapie a stav plynutí – v pohybu i v každodenním životě

Celostní fyzioterapie je na klienta zaměřená a vnímá jej jako celistvou, úplnou a jedinečnou bytost ve veškerých jejích projevech a rovinách: tělesných, mentálních, emočních i spirituálních. Pracuje a působí však především přes fyzickou rovinu. Přes tělové tkáně (kosti, klouby, šlachy, svaly, fascie, vnitřní orgány a kůži) – zároveň naprosto uznává buněčnou, tkáňovou a tělovou paměť. Proto například není dost dobře možné emoční a myšlenkovou rovinu od té fyzické oddělovat.

Plynutí v životě je stav nejen těla, ale i mysli a duše. Člověk je při něm zcela ponořen do pocitů naprosté soustředěnosti, nadšení a úspěchu. Prožíváme hluboké soustředění, cílevědomé zaujetí danou aktivitou, s příjemnými emocemi, které nás neovládají, ale slouží nám, k dosažení cíle i lepšího výkonu. Při takovém vyladění se pak můžeme samovolně dostávat ke stavu harmonického zdraví, k uvolnění stresu i různých nezpracovaných emocí – a to v sobě nese velký potenciál nejen hojení, ale i osobního růstu.

Plynutí v pohybu. Dostáváme se do něj například, když dokážeme umožnit „tělu“, aby se pohybovalo s co nejmenší námahou a úsilím, živě a se spontánní radostí. Lze k němu dojít také mnohými, a to i naprosto odlišnými cestami práce s tělem. Například i „obyčejným“ během, při tenisovém zápase, při různých druzích tance včetně kontaktní improvizace, při józe i v bojovém umění – či právěběhem „sezení“ celostní fyzioterapie.

Dobrá zpráva: plynutí v pohybu lze velmi dobře trénovat. A když si jej osvojíme, můžeme jej pak sami přenášet do každodenních životních situací. Trénovat můžeme i sami, lépe je však mít pro snadnější cestu a pohled zvenčí průvodce(profesionální zpětnou vazbu). Tím může být pohybový učitel, trenér, stejně jako dobrý fyzioterapeut. Nejlépe ten, který má plynutí v pohybu a jeho aplikaci v běžných denních aktivitách sám v sobě prožité a zvnitřněné. Zároveň vidí klienta jako úplnou lidskou bytost, bez odsuzování a s bezpodmínečným přijetím.

Celostní fyzioterapie zná cesty a způsoby, které k tomuto blahodárnému stavu vedou. Objektivně vzato se díky mnohým fyzioterapeutickým či seberozvojovým postupům můžeme blížit optimálnímu napětí tělesných tkání. To můžeme sami na sobě vnímat jako bezprostřední úlevu od bolesti a pocit pohodlí v těle. Končetiny jsou v přirozenějším kontaktu a propojení s trupem a hlavou. Vnitřní orgány nacházejí svůj harmonický tvar a polohu, lépe se prokrvují. Tělo si „bere“ svou původní zdravou podobu.Může dojít i k oživení různých vzpomínek a s nimi spojených příjemných i méně příjemných pocitů. I s tím lze ovšem v rámci terapie i osobního rozvoje dále pracovat. Při adekvátním terapeutickém vedení však dochází k bezprostřednímu uvolnění, autentickému bytí v těle, ukotvení ve vlastním středu.

Některé možnosti fyzioterapeutických postupů: dotekové, pohybové a zvědomující techniky. Tyto techniky se navzájem doplňují a fyzioterapeut z nich vybírá a vhodně je kombinuje tak, aby celkový výsledek byl vždy ušit přímo na míru každého jednotlivého klienta. Dotekové techniky mohou mít podobu například masážních postupů, měkkého ošetření tkání, jemných mobilizačních „manévrů“ v kloubech či reflexnímu (mimovolnímu) zapojení svalů v útlumu a jejich lepší souhry se svaly ve zvýšeném napětí. I samotné dotekové postupy, u nichž je klient poměrně pasivní, jsou samy o sobě velmi účinné a vedou k lepšímu propojení těla. Jejich nevýhodou je, že je klient nemůže v plné míře používat jako auto-techniku doma, což je naopak možné u

technik pohybových. Po konzultaci o pohybových zkušenostech a preferencích klienta a návrzích terapeuta může dvojice společně vybrat druh pohybu, který bude vhodný pro řešení konkrétních potíží či moudrou prevenci a zároveň bude klienta (alespoň do určité míry) bavit. To je pro trénink plynutí v pohybu důležitý faktor: ze zkušenosti se dá očekávat, že klient si pak najde více času trénovat a cvičit doma. Jeden ze základních aspektů plynutí v pohybu je, že zvědomujeme pohyb našeho těla v prostoru, stejně jako pohyb jeho jednotlivých částí vůči sobě navzájem. Zvědomující techniky slouží k tomu, aby si člověk mohl uvědomit například držení svého těla v různých praktických situacích (sed u počítače či jiná pracovní pozice, řízení auta, zátěžové pohybové momenty, ale i obyčejná chůze a stoj). Držení těla tak může vědomě ovlivňovat a korigovat.

A protože existuje paralela mezi stavem plynutí v pohybu, coby velmi bdělého a přítomného uvolnění těla a mezi stavy tvůrčího plynutí v každodenním životě, je velmi obohacující si stav plynutí v pohybu osvojit. Tuto získanou zkušenost pak můžeme vkládat do běžných aktivit. Bude se nám více dařit a věci půjdou snadněji, jakoby „samy od sebe“. Ať už jde o „tvůrčí činnost“ v jakékoliv oblasti – může to být jak plánování manažerského projektu, tak dobře odsýpající domácí práce při „vedení“ domácnosti. A samozřejmě i umělecká tvorba, skládání či hraní hudby, psaní, výtvarná činnost, designování – třeba jen ranní výběr oblečení a padnoucích doplňků.

V podstatě jakákoliv aktivita nám jde ve stavu plynutí od ruky, jsme v ní plně ponoření, přítomní, živí, stojí nás velmi málo volního úsilí – a je čirá radost v takovém stavu setrvávat.

Přeji Vám hodně takových okamžiků a období a srdečně Vás zvu na terapeutické či seberozvojové sezení v Tantra Spa!!! Během něj se budeme věnovat Vašim tématům a podpoříme jejich optimální řešení – právě skrz práci s tělem, jeho plynutím a ukotvením v přítomnosti.

Mgr. Petra Tesařová

fyzioterapeutka v Tantra Spa Prague